Rudolfův majestát Audioprůvodce

Listina, která změnila poměry v Českém království

Rudolfův majestát z 9. července 1609 patří k nejdůležitějším právním dokumentům českých dějin raného novověku. Císař Rudolf II. jím potvrdil náboženskou svobodu v Českém království a uznal také Českou konfesi, k níž se hlásily nekatolické stavy. Listina nebyla jen formálním gestem, ale měla být zanesena do zemských desek jako platný zákon.

Majestát vznikl v době ostrého mocenského střetu mezi Rudolfem II. a jeho bratrem Matyášem. Císař jej podepsal pod tlakem českých stavů, které mu výměnou poskytly podporu v zápase o vládu nad habsburskou monarchií. Dokument se vztahoval na šlechtu, města i poddané a zakazoval nucení k jakémukoli vyznání.

Obsah a význam

Text listiny upravoval nejen svobodu vyznání, ale i postavení nekatolických institucí. Stavům pod obojí vracel pražskou konsistoř, umožňoval správu vlastního duchovenstva a potvrzoval právo zakládat kostely i školy. V praxi šlo o mimořádně silné vymezení práv stavovské společnosti vůči panovníkovi.

Originál listiny je dnes uložen v Národním archivu v Praze ve fondu Archiv České koruny. Její pozdější osud byl dramatický: po porážce českého stavovského povstání byla platnost Majestátu zrušena a roku 1627 nastoupilo v Čechách jako jediné povolené katolické vyznání.