Reggia di Venaria Reale Audioprůvodce

Od loveckého sídla k baroknímu paláci

Královský palác Venaria Reale leží nedaleko Turína, na úpatí údolí Valli di Lanzo. Je součástí souboru savojských rezidencí, zapsaného od roku 1997 na seznamu UNESCO. Název Venaria vychází z latinského Venatio Regia, tedy královský lov. V okolí se totiž rozkládaly rozsáhlé lesy Gran Paese, plné zvěře.

Vévoda Karel Emanuel II. Savojský koupil dvě vesnice Altessano a v roce 1658 pověřil architekta Amedea di Castellamonte stavbou reprezentativního loveckého sídla. Práce začaly roku 1659. Castellamonte navrhl mimo jiné Reggiu di Diana, zahradní lodžii s divadlem, náměstí před palácem i Fontánu Herkula.

Stavitelé savojského dvora

Francouzské útoky v letech 1693 a 1706 areál poškodily. Viktor Amadeus II. pak pověřil jeho obnovou Michelangela Garoveho. Po jeho smrti převzal práci Filippo Juvarra, nejvýznamnější architekt savojského dvora. Dokončil Velkou galerii, vystavěl kapli svatého Huberta a v letech 1722 až 1727 vytvořil Citronieru a Velké stáje.

Citroniera je 148 metrů dlouhá klenutá hala, kde zimovaly citrusy z palácových zahrad. Ve stejně dlouhých Velkých stájích bývalo kolem 200 koní. Dnes se zde konají výstavy a jsou vystaveny kočáry, uniformy i benátský Bucintoro, který si Viktor Amadeus II. nechal zhotovit mezi lety 1729 a 1731.

Kasárna, úpadek a obnova

Za napoleonské nadvlády se palác změnil v kasárna a zahrady byly zničeny, aby uvolnily místo cvičišti. Vojenské využití pokračovalo i po obnově Savojského království. Od roku 1851 do roku 1943 patřil areál královskému vojenskému majetku.

Rozsáhlá obnova probíhala v letech 1999 až 2007 a zahrnula palác, městečko, zahrady, park i zámek Mandria. Komplex se veřejnosti znovu otevřel 13. října 2007. Zahrady získaly v roce 2019 ocenění Nejkrásnější veřejný park Itálie.