Řecké divadlo v Pergamu Audioprůvodce

Divadlo na svahu pergamské akropole

Řecké divadlo v Pergamu leží na strmém západním svahu hradního kopce, tedy akropole. Terén umožnil vytvořit hlediště téměř bez opěrných zdí, protože většina sedadel spočívala přímo na svahu. Stavbu bylo nutné zpevnit hlavně na jejích okrajích.

Nejstarší stopy opevněného divadla s dřevěným jevištěm sahají do počátku 5. století př. n. l. Hlediště, které areálu dominuje dodnes, vzniklo na konci téhož století. Mělo přibližně 10 000 míst. Tvoří je 78 řad sedadel z měkkého andezitu, dnes silně zvětralého. Dva vodorovné průchody, zvané diazomata, rozdělují řady do tří nestejně velkých částí.

Úzká terasa a pohyblivé jeviště

Před hledištěm vede asi 250 metrů dlouhá terasa široká zhruba 15 až 17 metrů. Sloužila jako přístupová cesta do divadla i k Dionýsovu chrámu na jejím severním konci. Právě její úzká šířka ovlivnila podobu jeviště. Pevná budova by terasu trvale zablokovala, proto zde dlouho stálo dřevěné jevištní zařízení, které se při představeních stavělo a po jejich skončení zase rozebíralo.

Ve skále jsou dodnes patrné čtvercové otvory pro trámy této konstrukce. Po rozebrání jeviště se daly zakrýt kamennými deskami, aby terasa zůstala průchodná. Teprve ve druhé polovině 2. století př. n. l. vzniklo kamenné jeviště z andezitu. Na přelomu 2. a 1. století př. n. l. nahradila dřevěnou budovu jeviště mramorová stavba. Další úpravy proběhly ve 2. století n. l., za císaře Hadriána, i v pozdně římském a byzantském období.