Propylaje Akropole v Athénách Audioprůvodce

Brána do posvátného okrsku Akropole

Propyleje jsou monumentální vstupní stavbou na západní straně athénské Akropole. Jejich název doslova znamená prostor před branou. Stojí v místě, kudy vedl přístup už do opevněné mykénské akropole, a navazují na dlouhou řadu starších vstupních staveb.

První propyleje zde vznikly za Peisistrata a jeho nástupců mezi lety 600 a 527 př. n. l. Novější bránu, budovanou mezi roky 510 a 480 př. n. l., zničili Peršané roku 480 př. n. l. Po řecko-perských válkách byla opravena nebo znovu vystavěna. Dnešní podoba pochází z velkého Perikleova stavebního programu. Architekt Mnésiklés ji navrhl po dokončení Parthenónu a stavba probíhala v letech 437 až 432 př. n. l.

Dórský řád, iónské sloupy a malovaná síň

Hlavní budova je převážně z pentelského mramoru. Má dvě šestisloupová průčelí v dórském řádu a mezi nimi příčnou zeď s pěti průchody. Prostřední průchod byl nejširší a bez schodů, aby jím mohlo projít procesí se stovkou zvířat určených k oběti. Vnitřní prostor překonával stoupání skály pomocí stupňů, proto je východní část výše než západní.

Severní křídlo obsahovalo místnost známou jako Pinakotéka, vyzdobenou obrazy malířů Polygnota a Aglaofonta. Stála zde také socha Herma Propylajského, ochránce vstupů. Jižní křídlo zůstalo nedokončeno, protože jeho původní plán omezovala starší svatyně Niké. Ve středověku sloužily Propyleje jako kostel a sídlo franského vládce, za osmanské správy pak jako sídlo velitele pevnosti. Výbuch prachárny v roce 1640 památku těžce poškodil. Současné restaurátorské práce začaly roku 1982 a oprava hlavní budovy získala v roce 2013 cenu Europa Nostra.