Pošepného náměstí Audioprůvodce

Veřejné centrum sídliště Horní Roztyly

Pošepného náměstí je urbanistický celek v Praze 11, který vznikl v souvislosti s výstavbou sídliště Horní Roztyly v letech 1979–1988. Nejde o historické náměstí v tradičním smyslu, ale o plánované středisko obytného souboru, kde se soustředily služby, obchod i školství. V rámci sídliště představuje přirozené centrum takzvaného červeného sídliště, tedy severnější barevně odlišené části zástavby.

Funkce a architektura

Podobně jako u dalších pražských sídlišť z konce sedmdesátých a osmdesátých let zde urbanismus vycházel z tehdejší snahy vytvořit samostatně fungující obytnou čtvrť s dostupnou občanskou vybaveností. Dominantami prostoru jsou obchodní dům Chrpa a budova školy Pošepného, v níž sídlí také detašované pracoviště Gymnázia Budějovická. Náměstí tak plní každodenní roli místa setkávání, nákupů a školního provozu.

Sochařská výzdoba

Prostor doplňují umělecká díla, která jsou pro veřejná prostranství této doby typická. Patří k nim kamenná skulptura Slunce od Josefa Vajce, pítko Rak od akademického sochaře Petra Trmače a bronzová socha chlapce s křídly nazvaná Vzduchoplavec od Jiřího Kryštůfka. Tyto prvky připomínají snahu tehdejších projektantů propojit užitnou funkci sídliště s výtvarným řešením veřejného prostoru.

Dnešní podoba Pošepného náměstí je tedy dokladem pozdně socialistické výstavby na okraji Prahy, kdy se město rozšiřovalo do velkých obytných celků s vlastní infrastrukturou. Právě zde lze dobře sledovat, jak se proměňovalo pojetí městského centra ve druhé polovině 20. století.