Plaza Mayor de Salamanca Audioprůvodce

Barokní střed Salamanky

Plaza Mayor je hlavním náměstím španělské Salamanky a přirozeným centrem jejího společenského života. Dnešní uzavřený prostor vznikal v letech 1729 až 1756 podle návrhu architekta Alberta Churriguery. Náměstí je barokní, ale nepůsobí strojeně: jeho fasády, arkády a balkony vytvářejí mimořádně vyvážený celek.

Předchůdcem dnešního náměstí byla od 15. století plaza de San Martín, rozsáhlé tržiště u někdejší Puerta del Sol v salamanckých hradbách. Původní prostranství bylo téměř čtyřikrát větší než Plaza Mayor a sloužilo trhům, slavnostem i dalším veřejným událostem. Městská správa se ve 20. letech 18. století rozhodla vybudovat pravidelnější náměstí po vzoru madridské Plaza Mayor.

Stavba a výzdoba

Nejdříve vznikl východní Královský pavilon a jižní pavilon svatého Martina. Královský pavilon zároveň pomohl vyrovnat terén náměstí. Stavba se na patnáct let zastavila kvůli sporům o výkup domů potřebných pro západní a severní stranu. Uzavření náměstí bylo dokončeno 29. dubna 1755, práce na radnici pokračovaly do roku 1756.

Fasády jsou z charakteristicky zlatavého kamene z Villamayoru. Prostor není dokonalý čtverec, nýbrž nepravidelný čtyřúhelník o ploše přibližně 6400 metrů čtverečních bez podloubí. Obíhá jej 88 půlkruhových oblouků. V jejich koutech jsou medailony s podobiznami španělských panovníků i dalších osobností, například Kryštofa Kolumba, Miguela de Cervantese nebo Miguela de Unamuna.

Do poloviny 20. století stávala uprostřed zahrada se stromy, lavičkami a hudebním altánem. Kolem roku 1953 ji nahradila dnešní dlažba ze šedé a růžové žuly. Od roku 1905 sídlí na náměstí kavárna Novelty, nejstarší ve městě a dlouholeté místo setkávání salamanckých umělců a literátů.