Pevnost Hohenwerfen Audioprůvodce

Pevnost nad údolím Salzachu

Pevnost Hohenwerfen stojí na skalním kuželu nad městečkem Werfen v Salcbursku. Její poloha nebyla zvolena náhodně, ale s ohledem na kontrolu úzkého průchodu v údolí Salzachu, který po staletí patřil k důležitým alpským spojnicím mezi severem a jihem. Hrad tak tvořil součást obranné soustavy salcburského arcibiskupství a zároveň hlídal přístup k horským oblastem vnitřního Salcburska.

Vznik v době boje o investituru

První stavba vznikla v letech 1075 až 1078 za arcibiskupa Gebharda. Ten se v konfliktu o investituru postavil na stranu papeže proti císaři Jindřichovi IV., a proto musel čelit vojenskému tlaku. Hohenwerfen i Hohensalzburg byly budovány jako rychlé opěrné body moci. Původní hrad byl mnohem menší než dnešní komplex, ale už tehdy měl kapli, obytný palác a opevnění odpovídající strategickému významu místa.

Rozšiřování ve dvanáctém století

Za arcibiskupa Konráda I. došlo k dalšímu rozšíření. Nový palác byl přistavěn kolmo ke starší části a propojen s kaplí, čímž vznikl monumentální celek, který je dodnes čitelný v hmotě hradu. Ve středověku zde přibyly také obranné prvky, například střílny, parkány a věže umožňující boční palbu. Hohenwerfen se tak proměnil z raně středověké pevnosti v reprezentativní i vojensky účinné sídlo církevní moci.

Požáry, přestavby a novověk

V roce 1525 byl hrad během selského povstání zapálen a poškozen. Následná obnova za Matyáše Langa přinesla nové brány, kryté komunikace i další obranné úpravy. V šestnáctém století se pevnost dále modernizovala v reakci na turecké nebezpečí a získala podobu blízkou dnešnímu stavu. Později sloužila také jako místo internace významných církevních představitelů a byla posilována i za třicetileté války.

Po sekularizaci Salcburku začal hrad chátrat, ale v devatenáctém století byl obnoven a využíván jako lovecké sídlo. Dvacáté století přineslo další zlom, požár roku 1931, nacistické využití i poválečné zpřístupnění veřejnosti. Dnes je Hohenwerfen památkou, která spojuje dějiny církevního státu, vojenské architektury i moderního turismu.