Papežský palác v Avignonu Audioprůvodce

Pevnost i centrum papežské moci

Papežský palác v Avignonu patří k největším gotickým stavbám středověku. Stojí na skále Rocher des Doms nad levým břehem Rhôny a jeho mohutné věže, hradby i cimbuří připomínají pevnost. Ve 14. století však šlo především o sídlo papežského dvora a správní centrum západního křesťanstva. Palác měl dost prostoru pro papeže, kardinály, úředníky, hosty, soudní jednání i rozsáhlý provoz kurie.

Dva paláce v jednom

Komplex tvoří Starý palác, který od roku 1335 budoval Benedikt XII., a reprezentativnější Nový palác Klementa VI. Starší část má obranný ráz, novější přinesla velké sály, kaple a slavnostní prostory. Po dokončení stavebních prací v roce 1351 měl palác rozlohu 6 400 m². Celý areál má přibližně 15 000 m² podlahové plochy a dvanáct věží. K nejvýraznějším patří věž Trouillas, původně vysoká 60 metrů, s mimořádně silnými zdmi.

V paláci se konalo šest konkláve. Byli zde zvoleni Benedikt XII., Klement VI., Inocenc VI., Urban V., Řehoř XI. a roku 1394 také Benedikt XIII. Klement VI. zároveň povolal malíře ze sienské školy. Matteo Giovanetti vyzdobil freskami kapli svatého Martiala, kapli svatého Jana, Velký Tinel i další místnosti. Mezi nejznámější prostory patří Komnata jelena s neobvykle živým malovaným světem lovu a vegetace.

Od papežského sídla k festivalu

Po návratu papežství do Říma palác nezůstal prázdný. Za velkého západního schismatu se zde usadili vzdoropapežové a budova zažila i obléhání. Později sloužila jako sídlo papežských legátů, vězení a nakonec kasárna. Vojenské využití interiéry těžce poškodilo, ale po odchodu vojska v roce 1906 začaly rozsáhlé obnovy.

Od roku 1995 je palác spolu s historickým centrem Avignonu, biskupským areálem a mostem Saint-Bénézet zapsán na seznamu UNESCO. Čestný dvůr se stal ikonickým prostorem Festivalu v Avignonu, jehož první ročník se zde konal v roce 1947. Část Starého paláce dosud využívají departementní archivy Vaucluse.