Palatin Audioprůvodce

Pahorek, kde se zrodil římský palác

Palatinský pahorek leží mezi Velabrem, Forum Romanum a Circus Maximus. Dosahuje výšky 51 metrů nad mořem a jeho poloha nad fórem i závodištěm z něj činila přirozeně výhodné místo pro osídlení i vládu. Ve starověku měl dvě vyvýšeniny: vyšší Palatium a Germalus na straně k Foru Boariu a Tibeře.

Římská tradice sem kladla počátky města. S Palatinem souvisí příběh Romula a Rema, které měla v bažinatém Velabru zachránit vlčice. Na jihozápadním okraji pahorku stála opakovaně obnovovaná chýše známá jako Casa Romuli, spojovaná s Romulovým obydlím. Archeologové zde odkryli stopy železnodobých chýší, archaické cisterny vytesané do skály i hrob ze 4. století př. n. l.

Od domů aristokratů k císařskému sídlu

V republikánské době si na Palatinu stavěli domy členové římské elity, mimo jiné Cicero, Marcus Antonius nebo Quintus Hortensius Hortalus. Dochovaly se také zbytky republikánských staveb pod Domus Flavia, včetně Casa dei Grifi a Aula Isiaca s nástěnnými malbami.

Rozhodující proměnu zahájil Augustus, který se na Palatinu narodil a získal zde Hortensiův dům i okolní pozemky. Jeho rezidence stála v jihozápadním rohu pahorku. Po něm zde sídlili další císaři. Vznikla Domus Tiberiana, Neronova Domus Transitoria, paláce Flaviovců i komplex Septimia Severa. Na konci císařské éry pokrývaly pahorek souvislé paláce a zahrady. Právě od názvu Palatium se odvozuje dnešní slovo palác.

Od 16. století zde Farneseové založili zahrady Horti Farnesiani. Archeologické výzkumy zesílily zejména v 19. století. V dochované části někdejší Villa Mills dnes sídlí Antiquarium Palatinu s nálezy od nejstaršího osídlení po dobu císařů.