Palác Thun-Hohenštejnský Audioprůvodce

Palác s dlouhou proměnou funkcí

Thun-Hohenštejnský palác v Karmelitské ulici patří k domům, jejichž dějiny dobře ukazují proměny Malé Strany od raného novověku po moderní dobu. Na místě stála původně míčovna, tedy stavba určená ke cvičení a společenské zábavě šlechty. V sedmnáctém a osmnáctém století byly podobné objekty součástí aristokratické kultury, která kladla důraz na tělesnou výchovu, reprezentaci i kontakt mezi příslušníky vyšších vrstev.

Od míčovny k paláci

V roce 1741 koupil objekt Michael Fissinger s manželkou Evou a nechal jej přestavět na třípodlažní palác. Vznikl dům s osmnácti pokoji, čtyřmi kuchyněmi, stájemi pro třináct koní i zázemím pro vozy a hospodářský provoz. Takové uspořádání odpovídalo městskému šlechtickému bydlení, kde se spojovala reprezentace, pohodlí i praktický provoz domácnosti.

Hostinec, hotel a šlechtická rezidence

Roku 1758 zde František Leopold Hanick otevřel hostinec U Černého lva, který se později proměnil v hotel. Dům se tak stal součástí cestovatelské infrastruktury tehdejší Prahy. Ubytovávali se zde významní hosté, například admirál Nelson s lady Hamiltonovou v roce 1800 nebo skladatel Carl Maria Weber v roce 1811. Od druhé čtvrtiny devatenáctého století sloužil jako rezidence rodu Thun-Hohenštejnů a tuto funkci si udržel až do roku 1945.

Dnešní podoba domu připomíná nejen barokní stavební tradici, ale i společenské dějiny Malé Strany. Na portálu je reliéf stisku tří rukou a pamětní deska připomíná dětství Miroslava Tyrše. Budova je od roku 1964 kulturní památkou.