Odeon Heroda Attika Audioprůvodce

Římské divadlo pod Akropolí

Odeon Heroda Attika, často nazývaný Herodeion, stojí na jihozápadním úpatí athénské Akropole. Bohatý řečník a mecenáš Héródés Attikos jej nechal vybudovat kolem roku 161 n. l. na památku své manželky Regilly, která zemřela roku 160. Stavba vznikla mezi její smrtí a návštěvou cestovatele Pausania v roce 174.

Odeon byl určen především hudebním produkcím. V Athénách šlo už o třetí stavbu tohoto typu, po odeonu Perikla a Agrippy. Zřícení střechy Agrippova odeonu kolem roku 150 patrně zvýšilo potřebu nového prostoru pro hudební umění. Na místě Herodeionu snad dříve stála svatyně nymfy spojené s kultem Afrodity Pandemos.

Stavba pro pět tisíc diváků

Hlediště o průměru asi 81 metrů pojalo přibližně 5 000 lidí. Tvořilo je 32 řad sedadel rozdělených střední uličkou širokou 1,2 metru. Orchestr měl průměr 19 metrů a pokrývaly jej mramorové desky. Jeviště z bílého a karystského mramoru bylo široké 35 metrů. Dochovaná stěna jevištní budovy má dvě z původních tří pater a dosahuje výšky 28 metrů.

Neobvyklá byla mohutná cedrová střecha, kterou obdivoval už Filostratos. Stavba však vyhořela při vpádu Hérulů do Athén v letech 267 až 268. Později se její ruiny staly součástí městského opevnění a za osmanské vlády i předsunutého opevnění v hradbě Serpentze.

Od vykopávek k festivalové scéně

Organizované vykopávky začaly roku 1849. Obnova hlediště a okolí v 50. letech 20. století umožnila návrat většího počtu diváků. Od založení Athénského festivalu v roce 1955 patří Herodeion k jeho hlavním scénám. Vystoupili zde mimo jiné Maria Callas, Frank Sinatra, Nana Mouskouri, Sting, Elton John, Luciano Pavarotti i Newyorská filharmonie pod vedením Leonarda Bernsteina.