Neolitické pazourkové doly ve Spiennes Audioprůvodce
Chcete slyšet celý příběh tohoto místa?
Zaregistrujte se zdarma a získáte 3 plné audioprůvodce. Bez platební karty a bez závazku.
Informace pro návštěvníky
Podzemní dílny neolitu
Neolitické pazourkové doly ve Spiennes leží asi 6 kilometrů jihovýchodně od belgického Monsu. Na ploše zhruba 100 hektarů se zde ve středním a mladším neolitu, přibližně v letech 4300 až 2200 př. n. l., těžil pazourek. UNESCO je roku 2000 zapsalo na Seznam světového dědictví jako nejstarší a nejrozsáhlejší známá centra těžby tohoto druhu v Evropě.
Tisíce šachet a podzemních chodeb
Pod povrchem vápencové krajiny leží křídové vrstvy s množstvím pazourkových poloh. Pravěcí horníci zde vyhloubili patrně 10 000 až 20 000 těžebních jam. Některé byly jen mělké, jinde vznikaly úzké svislé šachty hluboké až 16 metrů. Obvykle měřily kolem jednoho metru v průměru. Po dosažení vhodné vrstvy pazourku se z jejich dna rozbíhaly krátké podzemní chodby. Vytěžený prostor mohl mít 20 až 45 metrů čtverečních.
Pazourek se zpracovával přímo u dolů. Specializovaní řemeslníci z něj vyráběli dlouhé čepele a polotovary seker. Největší sekery dosahovaly délky 28 centimetrů, čepele měřily obvykle 15 až 20 centimetrů. Zbytky po štípání, rozptýlené po polích, daly jednomu z místních návrší jméno Camp-à-Cayaux, tedy Pole kamenů.
Výzkum a ochrana
První nálezy byly zaznamenány roku 1842. Při stavbě železnice odkryli dělníci v roce 1867 pětadvacet šachet. Výzkumy později prokázaly také nedaleké ohrazené sídliště kultury Michelsberg. Dnes lokalitu přibližuje návštěvnické centrum SILEX'S, otevřené v dubnu 2015.
Zdarma po registraci
Získejte 3 plné audioprůvodce zdarma
Krátká ukázka je dostupná všem. Po registraci si můžete vybrat 3 místa a poslechnout si jejich plného audioprůvodce.
Lidé po tomto místě pokračují sem
Vyberte si další zastávku, pusťte ukázku a pokračujte v objevování okolí.
