Morový sloup na Rybním náměstí Audioprůvodce

Morový sloup na Rybním náměstí

Morový sloup na Rybním náměstí patří k výrazným barokním památkám historického jádra Bratislavy. Vznikl v roce 1713 jako veřejná připomínka morové epidemie, která město zasáhla na konci předchozího roku. Dobové prameny uvádějí velmi vysoké ztráty na životech, což ukazuje, jak hluboce nemoc zasáhla každodenní fungování města i jeho okolí.

Sloup byl postaven z veřejné sbírky a jeho vznik podpořil ostřihomský arcibiskup a uherský primas Christian August Saský. Památka stojí na rozhraní Rybního a Hviezdoslavova náměstí a je typickým příkladem městské zbožnosti raného osmnáctého století, kdy se morové sloupy stávaly nejen výrazem díků za odvrácení nákazy, ale také symbolem ochrany města do budoucna.

Umělecká podoba

Kompozice má trojhranný podstavec s reliéfy vztahujícími se k moru, například Poslední pomazání, svatou Rozálii a Pohřbívání mrtvého. Na římsu podstavce jsou umístěny sochy svatého Rocha, svatého Ondřeje a svatého Karla Boromejského. Vrchol tvoří sousoší Nejsvětější Trojice. Součástí ohrady jsou také sochy Panny Marie Immaculaty a svatého Štěpána I., které už svým pojetím směřují k rokokovému výrazu.

Sloup prošel několika opravami a restaurátorskými zásahy, poslední rozsáhlejší obnovou v letech 2003 až 2007. Dnes je cenným dokladem barokní paměti města i proměn sochařské kultury v Bratislavě.