Mešita-katedrála v Córdobě Audioprůvodce

Mešita a katedrála v jediném chrámu

Mešita-katedrála v Córdobě patří k nejvýraznějším památkám islámského umění na Pyrenejském poloostrově. Vznikla jako hlavní páteční mešita muslimské Córdoby a po dobytí města Kastilií roku 1236 byla vysvěcena jako křesťanský chrám. Dodnes slouží jako katedrála Nanebevzetí Panny Marie.

Stavbu zahájil emir Abdarrahmán I. roku 785. Původní mešita měla nádvoří pro očistu a modlitební síň, jejíž charakter určily dvojité oblouky na sloupech. Spodní podkovovitý oblouk a horní půlkruhový oblouk vyřešily problém nízkých znovu použitých antických sloupů. Červenobílé střídání cihel a vápence se stalo poznávacím znakem celého interiéru.

Růst hlavní mešity chalífátu

Chrám několikrát rozšířili panovníci córdobského emirátu a chalífátu. Alhakám II. nechal po roce 961 vybudovat mimořádně bohatý mihráb a maksúru, prostor vyhrazený chalífovi při modlitbě. Mihráb není jen výklenek, ale malá osmiboká místnost se skořepinovou kupolí. Jeho zlaté mozaiky vytvořili řemeslníci spojovaní s byzantskou tradicí.

Poslední velké rozšíření provedl Almanzor v letech 987 až 988 směrem na východ. Mihráb se tím ocitl mimo osu celé modlitebny. Mešita tehdy zaujímala 23 400 metrů čtverečních a patřila k největším na světě.

Křesťanská přestavba

Po roce 1236 přibyly kaple, oltáře a zvony. V 16. století vyrostla přímo uprostřed někdejší modlitební síně velká křížová kaple s chórem a hlavní lodí. Stavěli ji Hernán Ruiz I., Hernán Ruiz II. a Juan de Ochoa v letech 1523 až 1607. Původní minaret Abdarrahmána III. je ukrytý uvnitř renesanční zvonice, která dnes měří 54 metrů.

Na severní straně leží Patio de los Naranjos, původní nádvoří pro očistu před modlitbou. Jeho dnešní zahradní uspořádání vzniklo kolem roku 1600. Od roku 1984 je mešita-katedrála zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO.