Mauzoleum svaté Costanzy Audioprůvodce

Mauzoleum u hrobu svaté Anežky

Mauzoleum Santa Costanza stojí ve Via Nomentana v areálu Sant'Agnese fuori le mura v Římě. Nechala je postavit Costanza, dcera císaře Konstantina I., jako vlastní pohřební stavbu v letech 340 až 345. Vybrala si místo těsně u konstantinovské baziliky, poblíž hrobu svaté Anežky, k níž měla zvláštní úctu. Pohřbena zde byla také její sestra Helena, manželka císaře Flavia Claudia Juliana.

Ve středověku byla Costanza uctívána jako světice a mauzoleum dostalo jméno Santa Costanza. Původně šlo o císařský majetek, nikoli o stavbu patřící církvi. Později sloužilo jako baptisterium baziliky svaté Anežky. Roku 1254 z něj papež Alexandr IV. vytvořil samostatný kostel.

Kupole, sloupy a mozaiky

Stavba má kruhový půdorys. Střední prostor kryje kupole, do níž přivádí světlo 12 obloukových oken. Kupoli nese 12 dvojic sloupů uspořádaných do kruhu. Kolem středu vede prstencová chodba, deambulatorium, zaklenutá valenou klenbou. Střídání osvětleného středu a přítmí chodby patří k hlavním vlastnostem interiéru.

Na klenbě chodby se dochovaly původní mozaiky ze 4. století. Jsou na nich pávi, holubice, ovocné větve, okřídlení amorové i scény sklizně, převozu a lisování hroznů. Právě tyto výjevy vedly po staletí k chybnému označování stavby za Bakchův chrám. Jde však o raný příklad převzetí tradičních pohanských motivů do křesťanského výtvarného světa.

V nikách jsou mozaiky Traditio legis a Traditio pacis, tedy předání zákona a předání pokoje Kristu svatému Petrovi. Patří k nejstarším dochovaným monumentálním křesťanským mozaikám v Římě.