Martinický palác Audioprůvodce

Renesanční palác na Hradčanech

Martinický palác stojí na Hradčanském náměstí v Praze a patří k nejvýznamnějším světským stavbám české renesance. Jde o čtyřkřídlou budovu s hlavním průčelím obráceným do náměstí a s bočním křídlem v Kanovnické ulici. Vznikl na místě několika středověkých domů po požáru Hradčan a Malé Strany v roce 1541, tedy v době, kdy se tato část Prahy znovu přestavovala do reprezentativní podoby.

Od měšťanského domu k šlechtickému sídlu

Současnou podobu začal palác získávat po roce 1589, kdy jej koupil Jiří Bořita z Martinic. Z této etapy pocházejí cenná sgrafita s biblickými a antickými náměty, která byla určena nejen k ozdobě, ale i k demonstraci vzdělání a společenského postavení majitele. Po roce 1620 následovalo další rozšíření, přibyla vyšší podlaží, severní křídlo s velkým sálem a také raně barokní úpravy průčelí. V interiérech se uplatnily malované trámové stropy a kaple, které odpovídaly nárokům šlechtické rezidence v době po Bílé hoře.

Proměna v nájemní dům a návrat památkové hodnoty

Po zániku mužské linie Martiniců přešel palác do jiných rukou a v 19. století byl postupně rozdělen na řadu bytů. Tím se výrazně změnila jeho dispozice i původní reprezentativní charakter. Teprve rekonstrukce v letech 1967 až 1973 obnovila část renesančních prostor, zejména velký sál, a odhalila cenné malby i stropní konstrukce. Dnes je Martinický palác ceněn jako mimořádně dochovaný doklad vývoje šlechtického bydlení v centru Prahy.