Markraběcí operní dům v Bayreuthu Audioprůvodce

Barokní divadlo zachované téměř v původní podobě

Markraběcí operní dům v Bayreuthu vznikl v letech 1744 až 1750 pro markraběte Fridricha a jeho manželku Vilemínu. Patří k nejnápadnějším dochovaným divadelním stavbám 18. století v Evropě. Bayreuth se po skončení markraběcí éry stal méně významným provinčním městem, a budova proto unikla rozsáhlým přestavbám i zániku.

Návrh budovy vytvořil Joseph Saint-Pierre. Velkolepý interiér v italském pozdně barokním stylu navrhli Giuseppe a Carlo Galli da Bibiena. Třípatrové lodžiové hlediště je celé ze dřeva a původně vyjadřovalo rozdělení společnosti do tří stavů. Markraběcí pár však svou knížecí lóži používal jen zřídka. Sedával spíše ve zlatých křeslech uprostřed první řady, blízko jeviště.

Strop zdobí obraz Apollón a devět múz od Johanna Benjamina Müllera z Drážďan. V jeho rámování se objevují výjevy z Ovidiových Proměn. Mimořádná je i střešní konstrukce: střecha o rozpětí 25 metrů nepotřebuje uvnitř žádné podpěry. Umožnila vytvořit rozlehlý sál a tehdy nezvykle velké jeviště o ploše 180 metrů čtverečních.

Operní dům otevřeli na konci září 1748 při sňatku dcery markraběcího páru Alžběty Frederiky Žofie s vévodou Karlem Evženem Württemberským. Zazněly opery Artaserse a Ezio Johanna Adolpha Hasseho. Roku 2012 byl objekt zapsán na seznam světového dědictví UNESCO. Po obnově dokončené v dubnu 2018 se znovu otevřel stejnou operou, Artaserse.

Muzeum a barokní jeviště

Sousední Redoutní dům dnes spolu s operou tvoří muzejní komplex. Výstava otevřená v roce 2023 přibližuje barokní divadlo a umožňuje vyzkoušet rekonstrukci jeviště včetně dobových technických efektů.