Mariánský sloup v Přešticích Audioprůvodce

Raně barokní dominanta náměstí

Mariánský sloup v Přešticích stojí na jižní straně Masarykova náměstí a patří k nejvýraznějším historickým prvkům městského prostoru. Vznikl v roce 1676 z pískovce a představuje typickou raně barokní památku, která spojovala náboženskou úctu s reprezentací městské identity.

Podoba a význam

Sousoší má podobu trojsoší. Uprostřed stojí vysoký sloup s korintskou hlavicí, na němž je umístěna Panna Marie jako Immaculata. Po stranách ji doplňují sochy svatého Václava a svatého Vojtěcha. Celek dosahuje téměř šesti metrů a působí jako promyšlená kompozice, která odpovídá baroknímu důrazu na řád, symboliku a katolickou zbožnost.

Historické souvislosti

Sloup nechal postavit přeštický děkan Vojtěch Matyáš Schram jako výraz osobní zbožnosti i veřejného závazku. Nápis na podstavci připomíná jeho donátorství a vztah k svatému Vojtěchovi. Památka byla roku 1963 zapsána do Ústředního seznamu kulturních památek. V roce 2002 byla odcizena socha svatého Václava, což vedlo k sejmutí i druhé postavy a k jejich pozdější náhradě věrnými kopiemi. Dnešní podoba tak spojuje původní barokní koncept s novodobou památkovou obnovou.

Pro návštěvníka je sloup cenný nejen jako umělecké dílo, ale i jako doklad toho, jak se v českých městech po třicetileté válce formoval veřejný prostor, náboženská symbolika i místní paměť.