Mariánský morový sloup na Hradčanském náměstí Audioprůvodce

Barokní památka v centru Hradčan

Mariánský morový sloup stojí uprostřed Hradčanského náměstí v místě, kde se během morové epidemie v letech 1713 až 1714 konaly bohoslužby pod širým nebem. Patří k výrazným pražským památkám vrcholného baroka a je chráněn jako kulturní památka.

Vznik a podoba

Stavbu schválil císař Karel VI. v roce 1725, základní kámen byl položen o rok později. Protože město Hradčany nemělo dostatek prostředků, dokončení se protáhlo až do roku 1736, kdy byl sloup vysvěcen. Na výzdobě se podílel Ferdinand Maxmilián Brokoff, jeden z nejvýznamnějších sochařů své doby, a po jeho smrti dílo dokončil jeho žák František Ignác Weiss.

Sochařská výzdoba

Na soklu a pilířích jsou umístěny postavy světců, které odkazují na ochranu města i na katolickou zbožnost barokní Prahy. Najdeme zde svatého Víta, Václava a Vojtěcha, dále svatého Karla Boromejského, Jana Nepomuckého, Alžbětu Durynskou, Petra, Floriána a Pavla. Původní socha Panny Marie byla v roce 1894 nahrazena kopií, originál je uložen v Lapidáriu na pražském Výstavišti.

Současný stav

Sloup prošel větší opravou ve druhé polovině 20. století a na konci roku 2013 bylo rozhodnuto o další rekonstrukci pod vedením Galerie hlavního města Prahy. Dnešní podoba památky připomíná nejen náboženskou úctu po morové katastrofě, ale také vysokou úroveň pražského barokního sochařství.