Malá pevnost Terezín Audioprůvodce

Malá pevnost Terezín

Malá pevnost je součástí terezínského pevnostního systému, který vznikl na konci 18. století jako součást obrany habsburské monarchie. Na rozdíl od samotného města, budovaného jako vojenské zázemí, sloužila tato část brzy především jako vězení. Její poloha na pravém břehu Ohře, u důležité silniční trasy mezi Prahou, Teplicemi a Drážďany, určovala její strategický význam.

Od pevnosti k žaláři

Už v 19. století se zde věznili političtí odpůrci státu. Za první světové války byla Malá pevnost žalářem pro odpůrce Rakouska-Uherska a války. Nejznámějším vězněm byl Gavrilo Princip, pachatel sarajevského atentátu z roku 1914. Jeho pobyt zde připomíná, jak silně se evropské dějiny promítly i do tohoto místa.

Nacistická věznice

Nejtemnější kapitola přišla za druhé světové války, kdy zde od roku 1940 do května 1945 sídlila věznice pražského gestapa. Prošlo jí asi 30 000 vězňů. Podmínky byly tvrdé, s nedostatkem hygieny, násilím a vysokou úmrtností. Na jaře roku 1945 zde vypukla epidemie skvrnitého tyfu, která ukázala katastrofální stav zařízení i lidí uvnitř.

Paměť místa

Po válce sloužila pevnost ještě jako internační tábor a později zde sídlil okresní archiv. Dnes je součástí Památníku Terezín a patří k nejdůležitějším místům historické paměti v České republice. Těsně před hlavní branou se nachází Národní hřbitov Terezín, který celý areál významově uzavírá.