Letohrádek Hvězda Audioprůvodce

Renesanční letohrádek s neobvyklým půdorysem

Letohrádek Hvězda v Praze-Liboci vznikl v letech 1555 až 1556 jako reprezentativní stavba spojená s loveckou oborou Habsburků. Jeho půdorys do šesticípé hvězdy patří k nejvýraznějším ukázkám české renesanční architektury. Stavba nebyla určena k trvalému bydlení, ale k odpočinku, slavnostem a pobytu při lovech.

Za vznikem letohrádku stál zejména Ferdinand Tyrolský, mladší syn Ferdinanda I., který se zajímal o umění, symboliku i dobové intelektuální proudy. Hvězda tak není jen architektonickou kuriozitou, ale také památkou na prostředí dvorské kultury šestnáctého století.

Proměny od obory k prachárně

Osud stavby byl později dramatický. Po švédském plenění v roce 1648 přišla o část výzdoby i o měděnou střechu. V osmnáctém století ztratila obora svůj původní lovecký význam a letohrádek byl přeměněn na sklad střelného prachu. Tato funkce zásadně změnila jeho podobu i stavební detaily.

Ve dvacátém století následovaly rekonstrukce, které památku zachránily a vrátily jí reprezentativní charakter. Dnes je Hvězda ve správě Památníku národního písemnictví a slouží výstavám, koncertům i odborným akcím. Spolu s oborou a okolím Bílé hory byla roku 1962 prohlášena národní kulturní památkou.