Letohrádek Hvězda Audioprůvodce

Renesanční stavba ve tvaru hvězdy

Letohrádek Hvězda stojí uprostřed stejnojmenné obory v pražské Liboci. Vznikl v letech 1555 až 1556 jako královský lovecký a odpočinkový letohrádek. Jeho půdorys tvoří šesticípá hvězda, což z něj činí jeden z nejoriginálnějších příkladů české renesanční architektury.

Oboru založil roku 1534 Ferdinand I. Habsburský. Se samotným letohrádkem je ale úzce spojen jeho syn Ferdinand Tyrolský, který se zajímal o umění, symboliku a magii. Pravděpodobně navrhl původní podobu stavby a 27. června 1555 položil její základní kámen. Na stavbě se podíleli Giovanni Battista Aostalli, Giovanni Lucchese, Hans Tirol a Bonifác Wolmut.

Symbolika i pohnuté dějiny

Šesticípý půdorys měl symbolický význam. Stavba patří mezi takzvané filosofické stavby a její čtyři úrovně měly představovat čtyři živly. Interiér zdobí zejména štukový strop v přízemí, rozdělený do 334 polí s výjevy z antické mytologie, zvířecími motivy a ornamenty.

Letohrádek v průběhu staletí utrpěl při válečných událostech. Roku 1648 jej vyplenila švédská vojska a odnesla dokonce měděnou střechu. Později zde byla prachárna, která fungovala od roku 1785 do roku 1874. Po rekonstrukci podle projektu Pavla Janáka sloužil objekt jako muzeum a dnes jej spravuje Památník národního písemnictví. V přízemí je stálá expozice o Ferdinandu Tyrolském a architektuře Hvězdy, v suterénu model bitvy na Bílé hoře a v patrech se konají výstavy a další kulturní akce.

Od roku 1962 je letohrádek spolu s oborou a místem bitvy na Bílé hoře národní kulturní památkou.