Kuneradský zámek Audioprůvodce

Kuneradský kaštel v kontextu dějin

Kuneradský zámek, často označovaný také jako kaštel, stojí ve Svitačovém údolí v nadmořské výšce kolem 600 metrů. Jde o národní kulturní památku, která spojuje příběh aristokratického sídla, válečných událostí i pozdější lázeňské péče. Stavba vznikla v roce 1916 pro hraběte Balestréma jako reprezentativní lovecké a rekreační sídlo. Původní plán počítal s pobytem císařů Františka Josefa a Viléma II., ale první světová válka tento záměr zmařila.

Architektura odpovídá moderní secesi s francouzskými vlivy. Výrazné jsou nárožní věže, vikýře, terasy s arkádami i vnější schodiště. K areálu patří park a kaple svaté Terezie z Lisieux. Kaštel byl na svou dobu velmi moderně vybaven a měl vlastní vodní elektrárnu, což ukazuje na vysoký standard provozu i technické zázemí.

Od sídla k památníku odboje

Za druhé světové války získal objekt zcela jinou funkci. Během Slovenského národního povstání zde sídlila druhá partyzánská brigáda M. R. Štefánika. Německé jednotky kaštel dne 25. září 1944 vypálily a stavba se stala svědkem násilného zlomu v dějinách regionu. Dnes tuto kapitolu připomíná pamětní deska.

Po rekonstrukci v roce 1959 sloužil objekt jako léčebna onemocnění dýchacích cest pod názvem Léčebna SNP Kunerad. Další opravy proběhly v roce 1974 a kaštel přešel pod lázeňskou správu v Rajeckých Teplicích. Po privatizaci v roce 1996 začal postupně chátrat a zasáhly jej také ničivé požáry v letech 2010 a 2018.

Obnova byla dokončena až v roce 2025. Kuneradský kaštel je dnes cenným svědectvím o proměnách dvacátého století, od aristokratického komfortu přes válečné zničení až po novodobou památkovou obnovu.