Královský palác na Bratislavském hradě Audioprůvodce

Královský palác jako jádro hradu

Královský palác zabírá nejvyšší část Bratislavského hradu a patří k nejdůležitějším svědkům jeho stavebního vývoje. Dnešní podoba je výsledkem především tereziánské přestavby z druhé poloviny 18. století, která dala areálu reprezentativní barokní výraz. Zároveň však v konstrukci i v detailech přežívají stopy starších etap, od raně středověkého hradiště až po gotickou a renesanční přestavbu.

Od raného středověku k rezidenčnímu sídlu

Archeologické nálezy dokládají na hradní akropoli palác už v první polovině 9. století. Ve 13. století následovalo posílení obrany po tatarském vpádu a ve 15. století vznikl za Zikmunda Lucemburského reprezentativní gotický palác. Renesanční úpravy v 16. století souvisely s novou rolí Bratislavy jako sídelního a korunovačního města Uher. Barokní přestavba pak reagovala na nároky dvorského života, správních úřadů i pobytu uherského místodržitele.

Současná podoba a návštěva

Palác má nepravidelný obdélný půdorys, čestné nádvoří, čtyři věže a výrazný balkon na jižním průčelí. V interiéru se dochovalo slavnostní schodiště, reprezentační sály i cenné zbytky renesanční výzdoby, zejména královské oratorium. Na nádvoří jsou v dlažbě vyznačeny půdorysy starších staveb, což návštěvníkovi umožňuje číst dějiny místa přímo v prostoru. Po požáru roku 1811 následovalo dlouhé období zkázy, teprve obnova ve druhé polovině dvacátého století vrátila paláci veřejnou funkci a historickou důstojnost.