Kostel Pokoje Nejsvětější Trojice ve Świdnici Audioprůvodce

Dřevěný kostel z doby náboženských sporů

Kostel míru Nejsvětější Trojice ve Svídnici patří k nejpozoruhodnějším protestantským stavbám ve střední Evropě. Vznikl po vestfálském míru z roku 1648, který ukončil třicetiletou válku. Katolický císař Ferdinand III. tehdy pod tlakem protestantského Švédska povolil ve slezských dědičných knížectvích výstavbu tří evangelických kostelů míru. Svídnický kostel je největší dřevěnou barokní svatyní v Evropě a od roku 2001 je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO.

Stavba pro tisíce věřících

Základní kámen byl položen 23. srpna 1656. Projekt připravil vratislavský stavitel Albrecht von Saebisch a stavbu vedl svídnický tesař Andreas Kaemper. Peníze shromažďoval Christian Czepko na protestantských evropských dvorech, přispívali však i slezští evangelíci od rolníků až po šlechtu. První bohoslužba se konala už 24. června 1657, tedy po pouhých deseti měsících práce.

Stavba má hrázděnou konstrukci z dřevěného skeletu vyplněného hlínou a slámou. Je založena na půdorysu řeckého kříže, měří 44 metrů na délku a 30,5 metru na šířku. Přízemí a čtyři patra empor pojala až 7 500 lidí, z toho 3 000 vsedě. Tak velký prostor byl nutný, protože kostel sloužil jako jedna z pouhých dvou protestantských svatyň ve svídnicko-javorském knížectví.

Barokní výzdoba a současný význam

Interiéru dominuje hlavní oltář Gotfrieda Augusta Hoffmanna, dokončený roku 1753, a jeho kazatelna z roku 1729. Empory nesou 78 biblických citátů a 47 alegorických scén. Stropní malby z let 1694 až 1696 zachycují výjevy ze Zjevení svatého Jana. Kostel se stal i místem modliteb za mír a setkání představitelů různých náboženství. Roku 2017 byl celý evangelicko-augsburský areál prohlášen polskou památkou historie.