Kolovratský palác Audioprůvodce

Palácový komplex na Malé Straně

Kolovratský palác stojí v Nerudově ulici na Malé Straně a tvoří jižní část rozsáhlého palácového komplexu. Jeho druhou část představuje starší renesanční palác pánů z Hradce, později známý jako Slavatovský nebo Thunovský palác. Obě stavby leží mezi Nerudovou ulicí a Zámeckými schody, ale kvůli prudkému svahu se nacházejí v odlišných výškových úrovních.

Barokní stavba Jana Blažeje Santiniho

Kolovratský palác vznikl v letech 1716 až 1721 podle projektu Jana Blažeje Santiniho. Na stavbě se podíleli Giovanni Antonio Lurago a Bartolomeo Scotti. Hlavní průčelí do strmé Nerudovy ulice je rozděleno trojicí rizalitů a zaujme dramaticky řešeným středním portálem. Po jeho stranách stojí orlice z dílny Matyáše Bernarda Brauna, které připomínají erb rodu Kolovratů. Nad portálem jsou sochy Jupitera a Junony.

Santini zde pracoval s kontrastem mohutného soklu, pásové rustiky a hladkých horních podlaží. Fasádu zároveň oživil vystupujícími a ustupujícími částmi, výraznými nadokenními římsami a promyšlenou hrou světla a stínu. Vstupní vestibul se dochoval v původní podobě. Je členěn sloupy, nikami, štukovými rámci a plackovými klenbami.

Renesanční palác pánů z Hradce

Starší část komplexu vznikla na místě měšťanských domů a po požárech byla v šestnáctém století přestavěna pro Jáchyma z Hradce. Později ji získal Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka. Do Zámeckých schodů se obrací renesančním průčelím se sgrafitovou rustikou, kamennými ostěními a štíty. K pozoruhodným prvkům patří také raně barokní vyhlídková věž.

Od šlechtického sídla k velvyslanectví

Po vymření Slavatů přešel areál roku 1701 ke Kolovratům a od roku 1769 patřil Thunům. Interiéry byly výrazně upraveny v letech 1869 až 1871 podle projektu Josefa Zítka. Roku 1924 koupila oba paláce italská vláda a zřídila zde své velvyslanectví, které v komplexu sídlí dodnes. Obě části jsou chráněny jako kulturní památky.