Knihovna Celsova v Efesu Audioprůvodce

Knihovna i mimořádná hrobka

Celsova knihovna stála v antickém Efesu jako veřejná knihovna a zároveň jako pohřební pomník Tiberia Julia Celsa Polemaeana, římského konzula a prokonzula provincie Asie. Jeho syn Tiberius Julius Aquila Polemaeanus ji nechal objednat v 10. letech 2. století. Stavba byla dokončena za císaře Hadriána, patrně mezi lety 117 a 135, tedy až po Aquilově smrti.

Celsus byl řecky mluvící rodák ze Sard nebo Efesu, který dosáhl mimořádné kariéry v římské armádě a správě. Po službě konzula se stal místodržitelem provincie Asie a nakonec se vrátil do Efesu. Pod podlahou knihovny spočíval v kryptě v bohatě zdobeném mramorovém sarkofágu. Pohřeb uvnitř města i přímo v knihovně byl v římském světě neobvyklou poctou.

Svazky, sochy a obnovené průčelí

Čítárna měla asi 180 metrů čtverečních. Ve výklencích stěn stály dřevěné skříně na papyrové svitky a budova mohla pojmout zhruba 12 000, snad až 16 000 svitků. Celsus odkázal 25 000 denárů na pořizování knih. Vnitřek zničil požár roku 262, jehož příčina není jistá. Zachované průčelí pak spadlo při zemětřesení v 10. nebo 11. století.

Dnešní mramorová fasáda byla znovu sestavena v letech 1970 až 1978. Před vstupy stojí sochy představující Sofii, Epistémé, Ennoiu a Areté, tedy moudrost, poznání, inteligenci a ctnost. Nejde o původní sochy. Fasáda využívá promyšlenou perspektivní iluzi, která ji opticky zvětšuje. Devět schodů vede ke třem vstupům a nad nimi se otevírala velká okna.