Klášter sv. Jana v Müstairu Audioprůvodce

Karolinský klášter v údolí Val Müstair

Benediktinský klášter svatého Jana v Müstairu patří k nejlépe dochovaným klášterním areálům z karolinské doby. Vznikl patrně kolem roku 775, v čase, kdy Karel Veliký upevňoval svou moc v alpských oblastech. Klášter stál u křížení důležitých cest, sloužil jako opěrný bod císařské správy, hospic pro cestující i správní centrum churského biskupa. Od roku 1983 je zapsán na Seznamu světového dědictví UNESCO.

Kostel a nástěnné malby

Středem areálu je kostel svatého Jana Křtitele. Původně šlo o jednoduchý karolinský sálový kostel se třemi apsidami a dřevěným stropem. K bočním stranám později přibyly nižší prostory s vlastními apsidami, takže stavba získala podobu pětiapsidového kostela. Koncem 15. století byla zaklenuta síťovou klenbou a rozdělena sloupy na trojlodní halu.

Nejcennější částí interiéru jsou karolinské fresky kolem roku 800. Dochovalo se 135 scén rozložených v pěti pásech na severní a jižní stěně. Patří k nim útěk do Egypta, výjevy Krista v apsidách i nejstarší známé zobrazení Posledního soudu na západní stěně chóru jeptišek. Malby byly ve středověku přemalovány a později zabíleny. Znovu je objevili na konci 19. století a v letech 1947 až 1951 odkryli.

Kaple, věž a živý konvent

U hřbitova stojí dvoupatrová kaple svatého Kříže. Její horní podlaží má nejstarší dochovaný dřevěný trámový strop v Evropě, datovaný do 8. století. Plantova věž, původně obytná a obranná stavba zhruba z roku 960, dnes hostí klášterní muzeum. Klášter, původně mužský, je od 12. století domovem benediktinek.