Kaštel v Radoli Audioprůvodce

Renesanční sídlo na Kysucích

Kaštel v Radoli patří k nejvýznamnějším světským památkám na Kysucích. Jde o renesanční stavbu, která vznikla jako sídlo místní správy a zároveň jako příležitostné venkovské sídlo zeměpánů z rodu Suňogovců. Dnes je zapsán mezi národní kulturní památky a od roku 1983 slouží Kysuckému muzeu pro stálé expozice, výstavy i přednášky.

Od šlechtického dvora k muzeu

První písemná zmínka o kaštelu pochází z roku 1575. Stavba navazovala na starší zemanské a panství spravující zázemí v obci, která byla už ve čtrnáctém století součástí budatínského panství. Suňogovci zde vytvořili menší, ale funkční centrum hospodářské správy. V sedmnáctém století byl objekt přestavěn a rozšířen o obytné místnosti, velkou síň, hospodářské zázemí i kamenný pivovar. Kaštel měl také obranný význam, což dokládají dochované klíčové střílny.

Architektura a dochované prvky

Nejstarší část měla podobu věžovité stavby se čtvercovým půdorysem. V přízemí se zachovala renesanční křížová klenba s lunetami a štukovou výzdobou, zatímco patro bylo přístupné po vnějším schodišti a pavlači. Pozdější přestavby změnily dispozici i fasádu, ale památka si uchovala cenné detaily, například malované sluneční hodiny nebo původní otvory oken a střílen.

Kaštel je cenný i tím, že v jeho stavbě byly použity kameny ze zaniklého pozdně románského kostela na Koscelisku. Tím se v jediné budově propojují různé vrstvy místních dějin, od středověké sakrální stavby přes renesanční šlechtické sídlo až po muzeální objekt dneška.