Kaštel Dolná Mičiná Audioprůvodce

Renesanční sídlo na starším gotickém základě

Kaštel v Dolné Mičině patří k menším, ale stavebně zajímavým šlechtickým sídlům středního Slovenska. Vznikl ve druhé polovině 16. století na starším gotickém základu, pravděpodobně jako panské sídlo nebo menší hrádek. Už samotná poloha i dispozice ukazují, že nešlo o reprezentativní rezidenci velkého rodu, ale o praktické venkovské sídlo, které mělo chránit majetek a současně poskytovat přiměřený komfort.

Současnou podobu získal v roce 1667, kdy jej Tomáš Benický s manželkou Katarínou Mervaldovou přestavěli do renesanční podoby. Na fasádě je tento zásah připomenut nápisovou deskou. Pozdně barokní úpravy z konce 18. století pak doplnily mladší stavební vrstvu, která odpovídala proměně životního stylu šlechty i postupnému ústupu obranné funkce podobných objektů.

Architektura a dochované prvky

Kaštel je dvoupodlažní bloková stavba se čtyřmi nárožními okrouhlými věžemi a přistavěnou schodišťovou věží. Na hlavní fasádě se nachází dvouramenné schodiště v lodžiové arkádě, které patří k nejvýraznějším prvkům celého objektu. V prvním patře je umístěn pozdně renesanční krb datovaný rokem 1667, zasazený do pláště nárožní věže. Vstup chrání klíčové střílny, připomínající dobu, kdy se ještě počítalo s obranou sídla.

V interiéru se zachovaly renesanční a barokní klenby se štukovou výzdobou. Uprostřed dispozice je vestibul s valenou lunetovou klenbou, z něhož se vstupuje do bočních obytných místností. Právě tato kombinace obranných a obytných prvků dobře ukazuje přechod od středověkého opevněného sídla k pohodlnějšímu renesančnímu bydlení.

Po roce 1970 byl kaštel opraven a znovu zastřešen, v devadesátých letech proběhly další úpravy interiéru. Přesto dnes není veřejnosti přístupný a chátrá.