Kámen z Rosetty Audioprůvodce

Tři zápisy jednoho královského dekretu

Rosettská deska je fragment stély z egyptské granodiority, vytesaný roku 196 př. n. l. Nese dekret vydaný v Memfidě za vlády Ptolemaia V. Tentýž text je na ní zapsán třikrát: nahoře egyptskými hieroglyfy, uprostřed démotickým písmem a dole starořecky. Řecký text mohl evropským badatelům sloužit jako srozumitelný klíč k oběma egyptským zápisům.

Stéla původně stála v chrámu, patrně nikoli přímo v Rosettě. Později byla rozlomena a její největší část se stala stavebním materiálem pevnosti u nilského ramene. Dne 15. července 1799 ji při opevňovacích pracích ve Fortu Jullien nalezl francouzský poručík Pierre-François-Xavier Bouchard. Deska měří 112,3 × 75,7 × 28,4 centimetru a váží přibližně 760 kilogramů.

Od nálezu k rozluštění písma

Po porážce francouzské armády v Egyptě převzali desku Britové. Roku 1802 byla vystavena v British Museum v Londýně, kde je dodnes. Řecký text byl přeložen už v roce 1803, ale čtení hieroglyfů vyžadovalo další dvě desetiletí práce. Thomas Young rozpoznal, že některé znaky přepisují cizí jména zvukově. Jean-François Champollion roku 1822 prokázal, že hieroglyfy mohou foneticky zapisovat nejen řecká, ale i egyptská jména a slova.

Deska není jedinou známou kopií memfiského dekretu, její význam však zůstává mimořádný. Pomohla obnovit schopnost číst staroegyptské nápisy, která se ztratila na konci antiky.