Judenhof ve Speyeru Audioprůvodce

Středověké centrum židovského Špýru

Židovský dvůr ve Špýru byl jádrem středověké židovské čtvrti. Soustředil synagogu, ženskou modlitebnu zvanou Frauenschul, synagogální dvůr, ješivu neboli učebnu a rituální lázeň mikve. Synagoga byla vysvěcena roku 1104 a její částečně zachované obvodové zdi patří k nejlépe dochovaným synagogám z počátku 12. století v Evropě. Jde také o nejstarší dochovaný příklad sálové synagogy, typu, který po staletí ovlivňoval stavbu synagog v aškenázském prostředí.

Synagoga a ženská modlitebna

Po pogromu roku 1196, spojovaném s křížovou výpravou Jindřicha VI., byla synagoga patrně kolem roku 1200 obnovena. Z této doby se dochovala dvě půlkruhově zakončená okna. Kolem roku 1250 přibyla na jižní straně ženská modlitebna. Šest otvorů ve společné zdi umožňovalo ženám slyšet bohoslužbu v hlavním sále a přizpůsobit jí modlitby i zpěv. Ve 14. století získal její interiér klenbu a rozdělil se na dvě lodě se čtyřmi poli.

Mikve a ješiva

Východně od synagogy leží rituální lázeň z doby kolem let 1110 až 1120. Přibližně jedenáct metrů hluboká mikve sestupuje přes románský portál do předprostoru s kamennou lavicí, sloupy a sdruženým oknem. Odtud vede další schodiště k vodní nádrži. Lázeň byla pro život židovské obce zásadní, dokonce důležitější než synagoga, a špýrská mikve se stala vzorem pro pozdější, menší rituální lázeň ve Wormsu. Ješiva u východní stěny synagogy pocházela z první poloviny 14. století. Po zániku obce zůstala nevyužitá a nejpozději ji zničil velký požár města roku 1689.

Areál byl archeologicky zpřístupněn a upraven v letech 1998 a 1999. Od roku 2021 je jako součást památek SchUM zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO.