Humenský zámek Audioprůvodce

Od vodního hradu k zámku

Humenský zámek je jednou z největších a nejrozsáhlejších staveb zámeckého typu na Slovensku. Předpokládá se, že na jeho místě stál už na přelomu 13. a 14. století vodní hrad. První písemná zmínka o zámku pochází z roku 1449, kdy je v souvislosti s bratříky a požárem uváděn jako kurie.

Roku 1317 daroval uherský král Karel Robert z Anjou hrady Jasenov a Brekov i městečko Humenné Filipovi a Jánovi Drugetům. Zámek se stal jejich sídlem a postupně získal renesanční podobu. Po vymření rodu Drugetů přešel majetek prostřednictvím dědictví a sňatků k dalším šlechtickým rodům.

Novobarokní přestavba

Nejrozsáhlejší stavební úpravy proběhly ve druhé polovině 18. století. V roce 1819 se zámek sňatkem Etelky Száparyové s Karlem Andrássym spojil s rodem Andrássyů. Tehdy se jeho renesanční vzhled změnil na novobarokní, inspirovaný francouzskými barokními zámky. K areálu přibyl také francouzský a anglický park.

Zámek poškodila druhá světová válka a v roce 1946 jej zasáhl požár. Následovala provizorní oprava střechy. V letech 1950 až 1953 v budově sídlilo Státní ruské gymnázium.

Vihorlatské muzeum

V roce 1960 bylo rozhodnuto, že zámek bude sloužit také muzejním účelům. Velká rekonstrukce začala v roce 1964 a trvala sedm let. Roku 1971 byla veřejnosti zpřístupněna první stálá expozice nazvaná Kultura bydlení feudálů. Tím začala muzejní éra zámku, v němž dnes sídlí Vihorlatské muzeum.

Zámek i přilehlý park jsou národní kulturní památkou.