Hradiště Rubín Audioprůvodce

Hradiště s mimořádně dlouhým vývojem

Rubín patří k nejvýznamnějším archeologickým lokalitám severozápadních Čech. Na stejnojmenném kopci u Dolánek, nedaleko Podbořan, se dochovaly pozůstatky osídlení od neolitu až po raný středověk. Právě tato kontinuita dělá z místa cenný pramen k poznání proměn pravěkého a raně středověkého osídlení v Poohří.

Kopec je tvořen třetihorním bazanitem a jeho poloha nad údolím Doláneckého potoka poskytovala přirozenou obranu i dobrý rozhled do krajiny. Nejstarší stopy osídlení souvisejí s neolitickými kulturami, později zde žily i eneolitické kultury. Prokazatelné opevnění vzniklo až v době bronzové a další výrazná stavební fáze spadá do přelomu doby halštatské a laténské.

Opevnění, stavby a archeologické nálezy

V této době vznikla kamenná hradba s čelem širokým přibližně 100 až 120 cm. Archeologové zde doložili i možné kamenné stavby na akropoli, která byla rozdělena na menší areály. Nálezy bronzových spon vyrobených v Etrurii ukazují na kontakty daleko za hranicemi regionu a naznačují, že Rubín mohl být v 8. až 6. století př. n. l. významným centrem Poohří.

Další osídlení pokračovalo i v době římské a zejména ve starší a střední době hradištní. Z této fáze pocházejí avarsko-slovanské předměty, šperky i doklady obytných a výrobních objektů v předpolí hradiště. Lokalita je také spojována s hypotézou o Wogastisburgu, tedy místě slavné bitvy mezi Sámovou říší a Franky, i když tato souvislost zůstává neprokázaná.

Dnes jsou pozůstatky hradiště chráněny jako kulturní památka a připomínají místo, které sehrálo důležitou roli v nejstarších dějinách severozápadních Čech.