Hrad Methoni Audioprůvodce

Benátská pevnost u přístavu Methoni

Pevnost Methoni stojí na poloostrově svatého Mikuláše v jihozápadní části Peloponésu. Ve středověku patřila k nejdůležitějším opevněným místům řeckého prostoru. Město bylo mezizastávkou pro křesťanské poutníky směřující do Svaté země a jeho přístav proto potřeboval důkladnou ochranu.

První opevnění zde vzniklo v neznámé době. Franské křižácké vojsko místo roku 1205 opevnilo jen provizorně. Benátčané Methoni obsadili roku 1206, tuto stavbu zbořili a po definitivním převzetí města roku 1209 vybudovali dnešní hrad i tehdejší přístav.

Hradby mezi mořem a příkopem

Areál má elipsovitý půdorys a délku asi 700 metrů. Ze tří stran jej omývá moře, pevninskou stranu chránil suchý příkop. Hradby doplňovaly věže a v jejich nitru stála na nízkém návrší akropole se dvěma pásy opevnění. Hlavní pozemní brána má podobu monumentální renesanční stavby. K přístavu vedla také brána svatého Marka.

Dnešní přístupovou cestu tvoří most se 14 kamennými oblouky, připisovaný francouzskému expedičnímu sboru generála Maisona z roku 1828. Nahradil starší dřevěný most, který stál na zděných pilířích. S pevností spojuje kamenný most také malé přímořské opevnění Búrtzi.

Obléhání a předání Francouzům

Benátčané roku 1499 zesílili obranu také kolem samotného města. Pevnost, považovaná za nedobytnou, pak padla Osmanům poté, co posádka udělala chybu. Roku 1770 ji bez úspěchu obléhali Rusové a za řeckého povstání se ji marně pokoušely dobýt řecké síly. Osmanská posádka se nakonec na začátku října 1828 po vyjednávání a menším útoku vzdala francouzskému vojsku.