Hrad Likava Audioprůvodce

Hradní zřícenina nad Liptovem

Hrad Likava patří k nejvýznamnějším opevněným sídlům severního Slovenska. Leží v katastru obce Likavka nedaleko Ružomberka a jeho poloha nebyla zvolena náhodně, protože kontroloval důležitou komunikaci z Pováží na Oravu a dále do Polska. Právě tato strategická funkce určovala jeho význam po staletí.

První písemná zmínka pochází z roku 1315, kdy hrad daroval Karel Robert županovi Dončovi. V dalších desetiletích se zde střídali významní držitelé, mezi nimi Ján Hunyadi, Peter Komorovský, Zápolští, Pekryovci, Ján Krušič, Ilešháziovci i Tököliovci. Po potlačení povstání I. Tököliho přešel hrad pod správu eráru.

Stavební vývoj

Původní jádro bylo po roce 1435 rozšířeno o dolní hrad, ve druhé polovině patnáctého století vznikl gotický horní hrad a po roce 1533 následovaly renesanční úpravy. Nejrozsáhlejší přestavby proběhly v letech 1642 až 1700, kdy bylo vybudováno nové opevnění s pěti baštami. Hrad tak reagoval na proměnu válečnictví i na rostoucí význam palných zbraní.

V roce 1447 se Likava stala stolním hradem a střediskem královského hradního panství, k němuž patřila mimo jiné města Ružomberok, Nemecká Ľupča, dnešní Partizánska Ľupča, Liptovský Trnovec, Liptovská Sielnica a Bobrovec. Hrad tedy nebyl jen vojenskou pevností, ale také správním centrem rozsáhlého území.

Jeho osud se zlomil v době stavovských konfliktů. V roce 1670 byl značně poškozen císařským vojskem, později sloužil jako vojenská ubytovna i stolní věznice. Roku 1703 jej obsadila povstalecká vojska Františka II. Rákociho a o čtyři roky později byl na jeho příkaz při ústupu před císařskými silami zbořen. Dnes je ve správě Liptovského muzea a v Hunyadyho baště sídlí stálá expozice dějin hradu.