Hrad Freistadt Audioprůvodce

Hradní areál ve službách města i panovníka

Hrad Freistadt vznikal mezi lety 1363 a 1398 jako součást městského opevnění a zároveň jako správní sídlo zeměpanského panství. Nešlo o reprezentativní rezidenci v obvyklém smyslu, ale o pevnost, úřad a ubytování správců v jednom. Nový hrad nahradil starší sídlo v Salzgasse a měl posílit obranu města, které leželo na důležitém severním směru v Mühlviertelu.

Dominantou je vysoký gotický bergfrit, dnes jeden z nejvýraznějších symbolů Freistadtu. Vnější i vnitřní nádvoří byly propojeny branami, příkopem a padacími mosty. Hrad byl součástí promyšleného obranného systému, přesto zůstal jeho nejslabším článkem. V průběhu staletí se zde střídali zástavní držitelé i hejtmani, protože Habsburkové panství opakovaně zastavovali kvůli finančním potřebám.

Proměny od středověku po novověk

Ve patnáctém a šestnáctém století probíhaly opravy i přestavby, na konci šestnáctého století se uvažovalo o novém jižním křídle. Hrad sloužil jako útočiště při válečných nebezpečích, například během tureckých válek. V roce 1626 byl při selském povstání vypleněn, což patří k nejdramatičtějším okamžikům jeho dějin.

Od počátku devatenáctého století se jeho funkce změnila. Sloužil jako kasárna, později zde byl i špitál a od roku 1924 v něm sídlí úřady. Dnes zde najdete finanční úřad a Mühlviertelské hradní muzeum. Hrad tak stále připomíná spojení obrany, správy a každodenního života města, které se v jeho zdech odráží už více než šest století.