Hrad Durrës Audioprůvodce

Hrad Durrës

Hrad Durrës, albánsky Kalaja e Durrësit, tvoří opevněné jádro starého města na pobřeží Jaderského moře. Jeho podoba vznikla na konci 5. století za vlády byzantského císaře Anastasia I., rodáka z antického Dyrrhachia. Právě tehdy se Durrës zařadil mezi nejlépe chráněná města na jadranském pobřeží.

Opevnění nebylo statické. Ve středověku prošlo opakovanými opravami a posilováním, protože město stálo na důležitém dopravním i vojenském uzlu mezi Balkánem a Itálií. Hradby utrpěly těžké škody při zemětřesení roku 1273 a následné opravy změnily jejich podobu. Když Durrës roku 1392 ovládli Benátčané, doplnili obranu o další věže a přizpůsobili ji tehdejšímu způsobu vedení války.

Význam hradeb dokládá už Anna Komnéná, která ve svém díle Alexias ve dvanáctém století poznamenala, že po jejich vrcholu mohli jet vedle sebe čtyři jezdci. Po roce 1501 přešlo město pod osmanskou správu a opevnění bylo znovu upravováno. Dochované úseky hradeb dnes dosahují výšky téměř 4,6 metru a připomínají dlouhou kontinuitu obranné architektury i proměny moci v tomto přístavu.

Hrad Durrës není jen památkou středověkého vojenství. V roce 1939 se jeho okolí stalo dějištěm odporu proti italské invazi do Albánie, kdy zde místní obránci několik hodin zadržovali postup útočníků. Současná obnova hlavní věže má navíc posílit roli místa jako centra interpretace kulturního dědictví. Právě spojení antického původu, středověkých úprav a novodobých dějin činí z Durrësu mimořádně cenné historické místo.