Hrad Bítov Audioprůvodce

Hrad na hranici přemyslovského státu

Hrad Bítov patří k nejstarším opevněným sídlům na Moravě. Vznikl v jedenáctém století na ostrožně nad říčkou Želetavkou, na místě staršího velkomoravského hradiště. Jeho úkolem bylo chránit jižní hranici přemyslovského státu a kontrolovat důležitý prostor mezi Moravou a rakouským pohraničím. První písemná zmínka pochází z roku 1061.

Původní podoba hradu byla ještě blízká raně středověkým hradištím, tedy členěná do několika částí oddělených valy. Ve třináctém století začala přestavba, z níž se dochovalo torzo válcové věže s břitem i zbytky paláce. Další stavební etapa souvisí s Lichtenburky z Bítova, kteří na počátku čtrnáctého století rozvíjeli jádro hradu v prostoru dnešního paláce.

Barokní zámek a romantická přestavba

V sedmnáctém století se Bítov dostal do držení Jankovských z Vlašimi a proměnil se v barokní opevněný zámek. Nejvýraznější zásah však přišel v devatenáctém století, kdy Daunové provedli rozsáhlou romantickou gotizující přestavbu. Tehdy vznikla i nová podoba hradní kaple Nanebevzetí Panny Marie, rozšířená a zvýšená v roce 1846.

Kaple je dnes jedním z nejcennějších interiérů areálu. Uchovává gotickou sochu Madony z první poloviny čtrnáctého století i rodovou hrobku Daunů a posledního majitele barona Haase. Interiéry doplňuje sbírka obrazů německých a rakouských romantiků a také zoologické sbírky Jiřího Haase, které patří k nejznámějším zvláštnostem Bítova.

Park a dnešní význam

Součástí romantických úprav byl i anglický lesopark s drobnými stavbami a plastikami. Jednou z nich je sloup se Švédskou Madonou, připomínající ochranu hradu během třicetileté války. Část parku však poškodila výstavba vranovské přehrady ve třicátých letech dvacátého století. Hrad je dnes ve státním vlastnictví, spravuje jej Národní památkový ústav a od roku 2001 patří mezi národní kulturní památky.