Hrad Beaumaris Audioprůvodce

Souměrná pevnost krále Eduarda I.

Hrad Beaumaris stojí ve stejnojmenném městě na velšském ostrově Anglesey. Vznikal od roku 1295 jako součást politiky anglického krále Eduarda I., který po dobytí severního Walesu budoval síť hradů a nových správních měst. Název Beaumaris pochází z normanské francouzštiny a znamená „krásné bažiny“.

Stavbu vedl James ze Saint George, hlavní králův stavitel ve Walesu. V prvních letech zde pracovalo v průměru 1 800 dělníků, 450 kameníků a 375 pracovníků v lomech. Práce však opakovaně brzdil nedostatek peněz, protože královské finance pohltily války ve Skotsku. Když stavba kolem roku 1330 skončila, bylo utraceno 15 000 liber, hrad ale zůstal nedokončený.

Dvojité hradby a přístup od moře

Beaumaris je mimořádně pravidelný koncentrický hrad, tedy pevnost s jednou linií hradeb uvnitř druhé. Vnější areál obepíná vodní příkop, dvanáct věží a dvě brány. Vnitřní hradba je vyšší a silnější, má šest mohutných věží a dvě velké brány ve tvaru písmene D. Jižní brána navazovala na přílivový přístav, takže zásoby mohly připlouvat přímo k hradu po moři.

Za povstání Owaina Glyndwra hrad roku 1403 obsadili Velšané, královské vojsko jej získalo zpět o dva roky později. Během anglické občanské války drželi Beaumaris stoupenci Karla I. Po obnovení monarchie v roce 1660 se z hradu odvezlo cenné olovo i další použitelné části a stavba postupně chátrala.

Od roku 1986 je Beaumaris součástí památky UNESCO Hrady a městské hradby krále Eduarda v Gwyneddu. Spravuje jej organizace Cadw.