Hartigovský palác Audioprůvodce

Hartigovský palác na Malé Straně

Hartigovský palác, známý také jako Senftenberský palác nebo Zemský dům, patří k výrazným městským palácům Malé Strany. Stojí na Malostranském náměstí a jeho zadní průčelí směřuje do ulice Tržiště. Právě tudy vede veřejný průchod, který připomíná starší parcelaci i dávné propojení dvou původních domů.

Na místě dnešní stavby stály už ve středověku dva gotické domy. Archeologické nálezy v jejich základech dokládají používání malty v Praze už v devátém století, což je mimořádně cenný doklad raného stavebního vývoje města. Spojení obou domů proběhlo v roce 1645 a po roce 1701 následovala barokní přestavba podle návrhu Giovanniho Battisty Alliprandiho, kterou dokončil František Maxmilián Kaňka.

Barokní podoba a pozdější úpravy

Palác získal reprezentativní podobu pro Annu Josefu Černínovou, později jej drželi Hartigové a od roku 1827 rodina Parishů. V devatenáctém století přešel do majetku Zemského fondu království českého a prošel dalšími úpravami, včetně doplnění balkonu do náměstí. Na přelomu devatenáctého a dvacátého století byl rozšířen o třípatrovou přístavbu.

Dnešní podoba stavby je výsledkem dlouhého vývoje. Hlavní severní průčelí je bohatě zdobené a nesymetrické, zatímco jižní fronta do Tržiště působí střídměji. Nejstarší dochovanou částí je renesanční bosovaný portál. V současnosti zde sídlí rektorát Akademie múzických umění v Praze, takže palác zůstává živou součástí kulturního centra města.