Grand Trianon Audioprůvodce

Soukromý palác Ludvíka XIV.

Grand Trianon stojí v areálu Versailles u východního ramene Velkého kanálu. Ludvík XIV. jej nechal od roku 1687 vybudovat jako vlastní útočiště mimo hlavní versailleský zámek. Na stejném místě předtím stál Trianon de porcelaine, menší palác dokončený roku 1672. Jeho křehká fajánsová výzdoba však rychle chátrala, a král proto roku 1686 nařídil stavbu zbořit.

Nový palác navrhl Jules Hardouin-Mansart. Růžový mramor na fasádách mu vynesl původní jméno Mramorový Trianon. Ludvík XIV. osobně sledoval stavbu a zasahoval i do návrhu: odmítl vysoké francouzské střechy a prosadil nízké střechy skryté za balustrádou. V létě 1688 palác otevřel spolu s Madame de Maintenon. Středem stavby je otevřený peristyl, sloupová lodžie, která spojuje obě křídla a otevírá průhled z nádvoří do zahrady.

Od králů k republikánským prezidentům

V paláci pobývali Ludvík XIV., jeho syn Velký dauphin, ruský car Petr I., královna Marie Leszczyńská i císařovna Marie Luisa. Napoleon I. nechal Trianon po roce 1805 opravit a nově zařídit. Roku 1920 byla v Galerii Cotelle podepsána Trianonská smlouva s Maďarskem.

Od obnovy zahájené roku 1963 sloužil Grand Trianon také jako reprezentativní sídlo francouzských prezidentů pro zahraniční hosty. Přijati zde byli například Richard Nixon, královna Alžběta II., Boris Jelcin či Si Ťin-pching. Palác je dnes součástí muzea Versailles a Trianonu a stát jej stále využívá k významným recepcím.

Zahrady jako soustava zelených pokojů

Zahrady o rozloze 23 hektarů mají pravidelný francouzský plán. André Le Nôtre je rozdělil do geometrických částí, alejí a zelených sálů. Dochoval se zde také vodní buffet, fontána inspirovaná italskými vzory. Obnova zahrad, probíhající od roku 2003, navazuje na dobové plány a dokumenty.