Gellért-hegy Audioprůvodce

Skála nad Dunajem a panorama Budapešti

Gellértův vrch se zvedá na pravém břehu Dunaje mezi budínským Hradním vrchem a vrchem Sas-hegy. Dosahuje výšky 235 metrů nad mořem a jeho strmý východní sráz vystupuje asi 139 metrů nad hladinu řeky. Z vrcholu se otevírá široký pohled na Pešť, Dunaj i oba mosty při úpatí vrchu, Alžbětin most na severu a Most svobody na jihu.

Vrch tvoří hlavní dolomit, hornina vzniklá ve svrchním triasu. Později ji podél tektonických zlomů rozrušily pohyby zemské kůry. Tytéž zlomy souvisejí i se vznikem budínských termálních pramenů a jeskyní. Jednou z nich je Szent Iván-barlang, v níž dnes sídlí skalní kostel Panny Marie Maďarské.

Od keltského oppida k Citadele

Vyšší polohy a severní svahy osídlili už Keltové, kteří zde patrně vybudovali opevněné oppidum. Po římském dobytí byli obyvatelé v 1. století z dobře hájitelného vrchu přesídleni. Ve středověku se místu říkalo Pesti-hegy nebo Kelen-hegy. Jméno Pest se pravděpodobně vztahovalo k jeskyni a teplému jezeru uvnitř vrchu, případně k vápenným pecím.

Podle legendy byl roku 1046 ze skalního svahu svržen biskup Gellért. Od 15. století se proto užívá jméno Gellértův vrch. Na jeho vrcholu stojí Citadela, kterou nechal roku 1851 vybudovat Haynau. Roku 1947 zde byl odhalen Památník svobody od Zsigmonda Kisfaludiho Strobla.

Chráněná příroda uprostřed města

Od roku 1987 je vrch spolu s Citadelou, budínským Hradním vrchem a dunajským panoramatem součástí světového dědictví UNESCO. Roku 1997 byl vyhlášen chráněným územím spravovaným ředitelstvím národního parku Duna–Ipeľ. Na skalnatých svazích přežívají dolomitové trávníky, suťové lesy i vzácný žlutavý hvozdík, který v Maďarsku roste pouze zde.