Fürstenberský palác Audioprůvodce

Palác s renesančními kořeny

Fürstenberský palác stojí ve Valdštejnské ulici na Malé Straně. Původně renesanční stavba vznikala postupně na pozemku, který až do 16. století sloužil především zemědělství. V roce 1580 jej koupil císařský rada Václav Berka z Dubé a Lipé. O tři roky později přikoupil také vinice na svahu hradního návrší. Kolem roku 1600 měl palác zhruba svou dnešní podobu.

Proměny paláce a zahrad

V roce 1714 přešel objekt do vlastnictví hrabat z Vrbna. Z této doby pochází portál v uličním průčelí a snad také pozoruhodné schodiště. Rozsáhlé úpravy v polovině 18. století provedl Václav Kazimír Netolický z Eisenberka. Palác tehdy získal vzhled, který si v zásadě uchoval dodnes. Architekt není bezpečně doložen. Jako možní autoři se uvádějí František Maxmilián Kaňka nebo jeho žák Václav Špaček.

Stavba má tři hlavní křídla a dvě patra. Nádvoří na jižní straně uzavírá nižší spojovací galerie při Valdštejnské ulici. V západním křídle se nachází velký sál, který prochází dvěma podlažími. Jeho strop zdobí freska od neznámého malíře. Úpravy spojené se zahradou kolem roku 1790 jsou připisovány Ignáci Palliardimu.

Fürstenberské období

Zanedbaný palác získal v roce 1822 kníže Karel Egon z Fürstenbergu. Tento vzdělaný šlechtic byl členem Královské učené společnosti a později se zasloužil také o vznik českého Národního muzea. V paláci uchovával vzácné sbírky a knihy. Zároveň byl významným průmyslníkem. Ve sklepě proto zřídil sklad výrobků a železářského zboží ze svých hutí v Nižboru. Skladovaná ocel však poškodila zahradu, která musela být na konci 19. století obnovena. Od roku 1922 palác využívá jako své sídlo polské velvyslanectví. Zatímco vnitřní prostory nejsou běžně přístupné, terasová část palácové zahrady je veřejnosti otevřena od roku 2008.