Dům U Kamenného zvonu Audioprůvodce

Gotický palác na Staroměstském náměstí

Dům U Kamenného zvonu stojí na rohu Staroměstského náměstí a Týnské ulice, vedle paláce Golz-Kinských. Dnešní stavba je pozůstatkem rozsáhlejší královské rezidence ze 13. století. Pravděpodobně zde po příchodu do Prahy dočasně pobývali Eliška Přemyslovna a Jan Lucemburský, protože Pražský hrad byl po požáru v roce 1303 neobyvatelný. Podle jedné z možností se zde v roce 1316 narodil jejich syn Karel IV. Jistotu však tato domněnka nemá.

Proměny stavby

První doložená zmínka o domě pochází z roku 1363. V 16. století byl palác rozšířen o východní a později severní křídlo. Zásadní změna přišla v roce 1685, kdy byly odstraněny gotické prvky, dům dostal novou střechu a nárožní věž byla zvýšena. V 18. a 19. století následovaly další úpravy.

Obnovená gotická fasáda

Ve 20. století dům sloužil jako kanceláře, sklady a dílny a postupně chátral. Průzkumy v 60. letech odhalily mimořádně cennou gotickou stavbu. Náročná regotizace proběhla v letech 1975 až 1987. Při ní bylo nalezeno více než 12 000 úlomků kamenické výzdoby. Z nich se podařilo sestavit část kružeb a torza soch z průčelí. Rekonstrukce je dodnes odborně diskutována, mimo jiné kvůli betonovému podsebití a břidlicové střeše věže.

Co je vidět uvnitř

V přízemí se nachází vstupní hala a prostory s gotickými klenbami a nástěnnými malbami. V prvním patře je reprezentační sál s bohatě zdobenými okny a soukromá oratoř s trojitým výklenkem. Druhé patro bývalo označováno jako trůnní sál Elišky Přemyslovny, novější výzkumy však tuto interpretaci zpochybňují. Od roku 1988 dům využívá Galerie hlavního města Prahy. Název připomíná kamenný zvon zasazený do nároží, jehož původ a význam souvisí s tradicí o vstupu Jana Lucemburského do Prahy.