Důl Zárubek Audioprůvodce

Důl Zárubek v kontextu ostravského hornictví

Důl Zárubek, původně Hermenegild, patřil k významným hlubinným černouhelným dolům v Polské, dnes Slezské Ostravě. Jeho dějiny dobře ukazují proměnu ostravského revíru od raných kutacích prací k průmyslově organizované těžbě uhlí. První nález uhlí zde zaznamenala c. k. kutací a vrtební komise v roce 1844, tedy v době, kdy se celý region rychle zapojoval do rozvoje moderního hornictví.

Po převzetí společností Severní dráhy císaře Ferdinanda se z kutací jámy stal těžební provoz a postupně vznikal rozsáhlý důlní areál s větráním, čerpáním vody, strojovnou i třídírnou uhlí. Výrazná přestavba na počátku 20. století přinesla elektrifikaci a oddělení dopravy havířů od dopravy materiálu, což odpovídalo tehdejšímu technickému standardu velkých průmyslových podniků.

Proměny areálu a zánik

Po roce 1914 byl důl přejmenován na Zárubek podle místní části Ostravy. V meziválečném období i po znárodnění zůstal součástí složité sítě ostravsko-karvinských dolů a několikrát se organizačně slučoval s okolními závody. Těžba zde pokračovala až do konce 20. století, kdy byl provoz po požáru uzavřen a povrchové objekty následně zbourány. Dnes místo připomíná už jen památník z lanovnice, jako tichý doklad průmyslové minulosti této části Ostravy.