Circus Maximus Audioprůvodce

Aréna mezi Palatinem a Aventinem

Circo Massimo leží v dlouhém údolí mezi pahorky Palatin a Aventin. Už od počátků Říma sem přicházeli obchodníci i návštěvníci náboženských slavností, protože místo leželo blízko dávného přístaviště na Tibeře. Tradice sem klade také legendární únos Sabinek při hrách, které měl Romulus uspořádat na počest boha Consa.

První dřevěná zařízení zde pravděpodobně vznikla za Tarquinia Prisca v první polovině 6. století př. n. l. Stálé startovní boxy, zvané carceres, byly postaveny roku 329 př. n. l. Julius Caesar dal od roku 46 př. n. l. vybudovat kamenná sedadla a určil základní podobu monumentálního cirku.

Dráha pro dvanáct čtyřspřeží

Za císařské doby měl areál protáhlý půdorys s půlkruhovým koncem. Uprostřed dráhy stála vyvýšená spina, kolem níž vozy objížděly sedm kol. Závodilo dvanáct čtyřspřeží. Na spině byly sochy, vodní nádrže, ukazatele kol v podobě delfínů a vajec i dva egyptské obelisky. Augustův obelisk Ramsese II. dnes stojí na Piazza del Popolo. Druhý obelisk přivezl roku 357 císař Constantius II.; nyní je u baziliky svatého Jana v Lateránu.

Traianus dokončil po požáru roku 103 rozsáhlou obnovu, z níž pochází velká část dochovaných pozůstatků. V obloukovitě uspořádaných startovních boxech se otevíraly brány současně, aby měli závodníci stejné podmínky před první zatáčkou. V půlkruhovém konci stál od roku 81 triumfální oblouk císaře Tita, odlišný od známějšího Titova oblouku na Foru Romanu.

Poslední závody zde uspořádal Totila roku 549. Ve 20. století archeologické práce odstranily pozdější navážky a odkryly podobu prostoru. Circo Massimo dnes slouží také velkým koncertům, představením a veřejným shromážděním.