Chrám Jupitera v Pompejích Audioprůvodce

Hlavní chrám pompejského fóra

Chrám Jupitera stojí na severní straně fóra, tedy hlavního veřejného prostranství antických Pompejí. Vznikl kolem roku 250 př. n. l. v době, kdy se město rychle rozšiřovalo, a brzy se stal jeho nejdůležitější svatyní. Po dobytí Pompejí Luciem Corneliem Sullou byl spojován s kultem Kapitolské triády, a bývá proto označován také jako Kapitolium. Vedle Jupitera zde byli uctíváni Juno a Mars.

Podium, schodiště a sloupy

Stavba italského typu stojí na vysokém podiu dlouhém 37 metrů a širokém 17 metrů. Uvnitř podstavce byly tři klenuté prostory zvané favissy. Sloužily patrně jako sklady kněží nebo k uložení městského pokladu. Ke chrámu vedlo neobvyklé schodiště se dvěma rameny, která se setkávala na podestě. Odtud pokračovalo širší schodiště k oltáři. Po stranách stály jezdecké sochy.

Průčelí tvořilo šest štukovaných tufových sloupů s korintskými hlavicemi, po stranách byly další čtyři. Cella, hlavní vnitřní prostor chrámu, byla rozdělena sloupy na tři části. Široká střední část směřovala pohled k trojici kultovních soch u zadní stěny. Z dochovaných sochařských zlomků se našla mohutná Jupiterova hlava, torzo těla a maska Junony.

Poškození a odkrytí

Chrám opravovali za císaře Tiberia, ale zemětřesení roku 62 zničilo štít i část vodorovné konstrukce. Když Vesuv roku 79 zasypal Pompeje popelem a pemzou, opravy ještě neskončily a chrámu prokazatelně chyběla střecha. Archeologické vykopávky, zahájené z vůle bourbonské dynastie, jej odkryly na přelomu 18. a 19. století.