Chiméra z Arezza Audioprůvodce

Bronzová Chiméra z Arezza

Chiméra z Arezza je bronzová socha bájné bytosti složené ze lva, kozy a hada. Měří 78,5 centimetru na výšku a 129 centimetrů na délku. Byla vytvořena pravděpodobně v posledních desetiletích 5. století př. n. l. nebo na počátku 4. století př. n. l. a patří k nejvýraznějším dílům etruského umění.

Nález u arezzské brány

Dělníci ji objevili 15. listopadu 1553 poblíž brány San Lorentino v Arezzu, někdejším etruském a římském městě v Toskánsku. Ležela mezi dalšími bronzovými předměty, které byly zřejmě pečlivě ukryty do země. U místa nálezu dnes stojí bronzová kopie. Sochu si brzy přivlastnil toskánský velkovévoda Cosimo I. Medicejský a vystavil ji ve florentském Palazzo Vecchio.

Na pravé přední noze je etruský nápis, nejčastěji čtený jako tinscvil, tedy „dar náležející Tiniovi“. Tinia byl hlavní etruský bůh. Chiméra proto nejspíš stála jako votivní dar ve svatyni poblíž starověkého Arezza.

Součást souboje s Bellerofontem

Po objevení chyběl soše hadí ocas i levá přední a zadní tlapa, a zprvu ji proto považovali za lva. Giorgio Vasari rozpoznal Chiméru podle vyobrazení na antických mincích. Plastika byla původně součástí větší skupiny, v níž řecký hrdina Bellerofontus s Pegasem zápasil s netvorem. Otvor na levém boku může označovat místo zásahu dnes ztraceným kopím.

Ocas byl doplněn až roku 1785. Restaurátor jej nasměroval k hlavě kozy, a had tak zdánlivě kouše vlastní tělo. Původně se patrně obracel proti Bellerofontovi. Od roku 1870 je socha součástí sbírek Národního archeologického muzea ve Florencii.