Buquoyský palác Audioprůvodce

Palác na Malé Straně

Buquoyský palác stojí na Velkopřevorském náměstí v Praze na Malé Straně. Palácový areál je chráněn jako kulturní památka a od roku 1919 v něm sídlí francouzské velvyslanectví. K areálu patří několik křídel, tři vnitřní dvory a rozlehlá uzavřená zahrada, která na východní straně sahá až k Čertovce.

Od školy k baroknímu paláci

Na místě původně stála škola, později využívaná jako alumnát Řádu maltézských rytířů. Přestavbu starších domů zahájil roku 1667 arcibiskup Jan Bedřich z Valdštejna se svým nevlastním bratrem Karlem Ferdinandem. Po propojení několika pozemků palác rozšířila roku 1719 Marie Josefa Thunová. Hlavní křídlo vzniklo po roce 1729.

Rozhodující změny proběhly mezi lety 1735 a 1738, kdy byl palác rozšířen také o trakty směrem k Nosticově ulici. Stavitelem byl Jan Jiří Achbauer. Roku 1748 objekt koupil František Leopold Buquoy a palác se stal pražským reprezentačním sídlem jeho rodu.

Architektura a pozdější proměny

Hlavní průčelí je výrazným příkladem barokní práce s optickým klamem. Jeho výška odpovídá jen přibližně polovině skutečné výšky paláce. Horní část průčelí tvoří kulisa, která stavbě dodává monumentálnější vzhled. Jižní fasáda k Nosticově ulici má dva výrazné rizality a zjednodušeně opakuje podobu hlavního průčelí.

V roce 1816 byl k paláci připojen dům s renesančním jádrem, známý jako Malý Buquoyský palác. Vnější podoba hlavní budovy si zachovala pozdně barokní rysy, zatímco interiéry byly roku 1860 upraveny v neobarokním stylu. Zadní křídlo přestavěl roku 1896 Josef Schulz.

Francouzské velvyslanectví

V roce 1919 velký palác pronajal francouzskému státu Karel Jiří Buquoyský, který se přestěhoval do nedalekého Malého Buquoyského paláce. Francouzská vláda celý objekt koupila roku 1930. Dne 9. prosince 1988 se zde při snídani s prezidentem Françoisem Mitterrandem setkali čeští disidenti v čele s pozdějším prezidentem Václavem Havlem.