Bocca della Verità Audioprůvodce

Starověký poklop, z něhož vyrostla legenda

Ústa pravdy, italsky Bocca della Verità, jsou velký mramorový reliéf zazděný ve vstupním prostoru kostela Santa Maria in Cosmedin v Římě. Vousatá mužská tvář má otevřená ústa a otvory v očích i nose. Reliéf je silně ohlazený, mezi vlasy jsou však stále patrná dvě krabí klepeta. Proto bývá považován za zobrazení mořského boha. V minulosti se vykládal také jako Jupiter Ammon, Oceanus, Pontos, věštírna nebo faun.

Kam zmizela dešťová voda

Ve starověkém Římě neležel reliéf ve zdi, ale vodorovně na zemi. Sloužil jako poklop odvodu dešťové vody v nejnižších místech ulic a náměstí. Takové poklopy často nesly podobu říčního či mořského božstva, které vodu symbolicky pohlcovalo. Římané považovali boha Oceana za otce všech vod a věřili, že se k němu veškerá voda vrací.

Ruka lháře

Ve středověku získal kámen pověst věštírny. Už průvodce pro poutníky Mirabilia Urbis Romae z 11. století zřejmě popisuje právě tento reliéf jako sochu, která promluvila k císaři Juliánovi a oklamala jej. Později se rozšířila legenda, že Ústa pravdy ukousnou ruku člověku, který vysloví lež. Příběhy se týkaly hlavně manželské nevěry a důvtipných žen, které dokázaly složit přísahu tak obratně, že ruku vytáhly bez úhony.

Název Bocca della Verità je doložen od roku 1485. Původně byl reliéf umístěn před kostelním portikem. Při úpravách, které nechal zahájit papež Urban VIII. Barberini v roce 1631, byl přenesen dovnitř portiku; ve stěně se nachází od roku 1632. Mezinárodní proslulost mu později přinesla i slavná scéna s Audrey Hepburnovou a Gregorym Peckem ve filmu Prázdniny v Římě z roku 1953.